
K 30. červnu 2025 zůstávají ceny elektřiny po celé Evropě obecně stabilní s určitou regionální variabilitou. Itálie zaznamenává nejvyšší průměrnou cenu ve výši 0,12 €/kWh, a to konzistentně ve všech svých regionech. Naopak několik zemí a regionů si užívá výrazně nízké nebo dokonce nulové ceny: Estonsko, Finsko, zóny NO3 a NO4 v Norsku a region SE1 ve Švédsku hlásí ceny 0,00 €/kWh. Další severské země jako Lotyšsko, Litva, Norsko a Švédsko vykazují nízké ceny v rozmezí 0,01 až 0,06 €/kWh, což odráží jejich silnou integraci obnovitelných zdrojů energie. Většina zemí střední a západní Evropy, včetně Rakouska, Belgie, Německa, Francie a Nizozemska, drží střední ceny kolem 0,10 až 0,11 €/kWh. Jižní a východoevropské státy jako Řecko, Polsko, Portugalsko, Rumunsko a Španělsko se pohybují kolem 0,09 až 0,11 €/kWh, což naznačuje relativně dostupnou elektřinu v tento den. Celkově trh vykazuje jasný cenový gradient, přičemž vyšší náklady jsou soustředěny v jižní Evropě a velmi konkurenceschopná, často nulová cena elektřiny v částech severní Evropy.
Ceny elektřiny v Evropě
Dnes Průměrná cena €/kWh | |
---|---|
![]() |
0.1015 |
![]() |
0.1053 |
![]() |
0.0961 |
![]() |
0.1049 |
![]() |
0.0986 |
![]() |
0.0025 |
![]() |
0.0025 |
![]() |
0.1001 |
![]() |
0.1019 |
![]() |
0.0943 |
![]() |
0.1098 |
![]() |
0.1084 |
![]() |
0.1220 |
![]() |
0.0206 |
![]() |
0.0206 |
![]() |
0.1010 |
![]() |
0.0253 |
![]() |
0.0942 |
![]() |
0.1111 |
![]() |
0.1072 |
![]() |
0.1109 |
![]() |
0.0149 |
Vývoj evropského trhu s energií: Trendy a výzvy
V posledních pěti letech prošel evropský trh s energií významnými proměnami, které byly způsobeny nárůstem obnovitelných zdrojů energie, změnami ve výrobě elektřiny a přijetím dynamických tarifů pro spotřebitele. Tyto trendy formují přechod kontinentu k čistšímu a odolnějšímu energetickému systému.
Primární zdroje elektřiny v Evropě
Skladba zdrojů elektrické energie v Evropě se dramaticky změnila a obnovitelné zdroje energie předstihly fosilní paliva jako dominantní zdroj energie. V roce 2023 se obnovitelné zdroje podílely na výrobě elektřiny v EU přibližně 45 %, čímž předstihly fosilní paliva (~32 %) a jadernou energii (~23 %). Hlavními tahouny tohoto přechodu byly větrná a solární energie, které se na celkové výrobě elektřiny podílely přibližně 30 %. Výroba elektřiny z uhlí mezitím klesla na rekordně nízkou úroveň a spotřeba zemního plynu se rovněž snížila v důsledku vysokých cen a politicky motivovaného omezení.
Navzdory těmto pokrokům zůstává Evropa závislá na dovozu energie, zejména ropy a plynu. V roce 2023 činila závislost EU na dovozu energie 58 %, což zdůrazňuje potřebu větší domácí výroby energie a zlepšení účinnosti.
Rostoucí role obnovitelných zdrojů energie
Rozšiřování obnovitelných zdrojů energie má zásadní význam pro energetickou transformaci Evropy. Větrná a solární energie zaznamenaly rychlý růst, přičemž v roce 2023 bude větrná energie dodávat 18,5 % elektřiny v EU a solární energie 9,1 %. Klíčovým přispěvatelem zůstává vodní energie (~13,5 %), zatímco biomasa se na výrobě podílí přibližně 4-5 %.
Politiky EU, včetně evropské Zelené dohody a balíčku „Fit for 55“, urychlily přechod stanovením vyšších cílů v oblasti obnovitelné energie. V roce 2023 EU zvýšila svůj cíl spotřeby energie z obnovitelných zdrojů do roku 2030 z 32 % na 42,5 %, čímž podpořila další investice do čisté energie. Díky technologickému pokroku a snižování nákladů na větrnou a solární energii se obnovitelné zdroje energie staly také ekonomicky nejvýhodnější možností pro novou výrobu elektřiny.
Integrace vysokého podílu obnovitelných zdrojů však představuje výzvu, zejména kvůli jejich nestálé povaze. Modernizace sítě, řešení pro skladování energie a přeshraniční obchodování s elektřinou mají zásadní význam pro zajištění stabilní a flexibilní energetické soustavy. Rychlému zavádění nových projektů obnovitelných zdrojů navíc brání pomalé povolovací procesy, což vedlo k iniciativám EU na zefektivnění schvalování.
Vzestup dynamických tarifů
V celé Evropě se prosazují dynamické ceny elektřiny, které umožňují spotřebitelům upravovat spotřebu energie na základě tržních podmínek v reálném čase. Díky rozsáhlému nasazení inteligentních měřičů má nyní mnoho domácností a podniků přístup k modelům tvorby cen podle doby spotřeby nebo v reálném čase, což snižuje náklady a zmírňuje přetížení sítě.
V zavádění dynamických tarifů vedou severské země, přičemž ve Švédsku má 77 % domácností uzavřeny smlouvy s proměnlivou cenou. Španělsko zavedlo národní systém hodinových cen (PVPC), zatímco Německo a Itálie postupně zvyšují jejich zavádění. Mnoho zemí EU se však stále spoléhá především na smlouvy s pevnou cenou, což omezuje plný potenciál flexibility poptávky.
Energetická krize v letech 2021-2022 poukázala na rizika i výhody dynamických tarifů. Zatímco zákazníci s cenami v reálném čase zaznamenali v období cenových špiček vyšší účty, ti, kteří byli schopni přizpůsobit svou spotřebu, dokázali výrazně snížit náklady. Do budoucna se zkoumají hybridní modely - kombinace dynamických cen s ochrannými mechanismy, jako jsou cenové stropy -, aby se vyvážila flexibilita s cenovou dostupností.
Závěr
Evropský trh s energií se nachází uprostřed zásadní transformace. Rychlý rozvoj obnovitelných zdrojů, snižující se závislost na fosilních palivech a nárůst dynamických tarifů mění způsob výroby a spotřeby elektřiny. Přestože stále přetrvávají problémy - jako je integrace do sítě, skladování a kolísání cen - pokračující investice do čisté energie a inovativní tržní mechanismy povedou Evropu k udržitelnější a odolnější energetické budoucnosti.