map Rakousko Belgie Bulharsko Česká republika Dánsko DK1 Dánsko DK2 Estonsko Finsko Francie Německo Řecko Maďarsko Irsko Itálie sever Itálie střed-sever Itálie střed-jih Itálie Jih Itálie Sardinie Itálie Sicílie Lotyšsko Litva Holandsko Norsko NO1 Norsko NO2 Norsko NO3 Norsko NO4 Norsko NO5 Polsko Portugalsko Rumunsko Španělsko Švédsko SE1 Švédsko SE2 Švédsko SE3 Švédsko SE4

Dne 17. září 2025 vykazují ceny elektřiny v celé Evropě výrazné regionální rozdíly. Itálie, Sicílie, zaznamenává nejvyšší cenu 0,12 €/kWh, což představuje prémii ve srovnání s ostatními oblastmi v Itálii, kde ceny stabilně kolísají kolem 0,11 €/kWh. Naopak Norsko, oblast NO4, nabízí nejnižší cenu pouze 0,01 €/kWh, což zdůrazňuje značné rozdíly uvnitř jedné země, protože průměrná norská cena je přibližně 0,04 €/kWh.

Severoevropské země jako Švédsko a Dánsko si udržují relativně nízké průměrné ceny kolem 0,04–0,05 €/kWh, přičemž některé podregiony mají ceny ještě nižší. Středoevropské a západoevropské země jako Rakousko, Belgie, Německo a Česká republika uvádějí mírné ceny blízké 0,07–0,08 €/kWh.

Východoevropské a jihoevropské státy, včetně Bulharska, Řecka, Maďarska, Portugalska, Rumunska a Španělska, mají mírně vyšší ceny kolem 0,09 €/kWh, přičemž Polsko vyniká mírně vyšší cenou 0,10 €/kWh.

Celkově dnešní trh s elektřinou v Evropě odráží rovnováhu mezi nízkonákladovými severskými zeměmi a vyššími cenami v jižních a některých východních regionech, přičemž Itálie, Sicílie a Norsko, oblast NO4, představují krajní body spektra.

Ceny elektřiny v Evropě
Dnes Průměrná cena €/kWh
RakouskoRakousko 0.0763
BelgieBelgie 0.0595
BulharskoBulharsko 0.0664
Česká republikaČeská republika 0.0749
EstonskoEstonsko 0.0783
FinskoFinsko 0.0680
FrancieFrancie 0.0514
NěmeckoNěmecko 0.0679
ŘeckoŘecko 0.0645
MaďarskoMaďarsko 0.0795
IrskoIrsko n/a
LotyšskoLotyšsko 0.0783
LitvaLitva 0.0783
HolandskoHolandsko 0.0632
PolskoPolsko 0.1253
PortugalskoPortugalsko 0.0965
RumunskoRumunsko 0.0664
ŠpanělskoŠpanělsko 0.0950


Vývoj evropského trhu s energií: Trendy a výzvy

V posledních pěti letech prošel evropský trh s energií významnými proměnami, které byly způsobeny nárůstem obnovitelných zdrojů energie, změnami ve výrobě elektřiny a přijetím dynamických tarifů pro spotřebitele. Tyto trendy formují přechod kontinentu k čistšímu a odolnějšímu energetickému systému.

Primární zdroje elektřiny v Evropě

Skladba zdrojů elektrické energie v Evropě se dramaticky změnila a obnovitelné zdroje energie předstihly fosilní paliva jako dominantní zdroj energie. V roce 2023 se obnovitelné zdroje podílely na výrobě elektřiny v EU přibližně 45 %, čímž předstihly fosilní paliva (~32 %) a jadernou energii (~23 %). Hlavními tahouny tohoto přechodu byly větrná a solární energie, které se na celkové výrobě elektřiny podílely přibližně 30 %. Výroba elektřiny z uhlí mezitím klesla na rekordně nízkou úroveň a spotřeba zemního plynu se rovněž snížila v důsledku vysokých cen a politicky motivovaného omezení.

Navzdory těmto pokrokům zůstává Evropa závislá na dovozu energie, zejména ropy a plynu. V roce 2023 činila závislost EU na dovozu energie 58 %, což zdůrazňuje potřebu větší domácí výroby energie a zlepšení účinnosti.

Rostoucí role obnovitelných zdrojů energie

Rozšiřování obnovitelných zdrojů energie má zásadní význam pro energetickou transformaci Evropy. Větrná a solární energie zaznamenaly rychlý růst, přičemž v roce 2023 bude větrná energie dodávat 18,5 % elektřiny v EU a solární energie 9,1 %. Klíčovým přispěvatelem zůstává vodní energie (~13,5 %), zatímco biomasa se na výrobě podílí přibližně 4-5 %.

Politiky EU, včetně evropské Zelené dohody a balíčku „Fit for 55“, urychlily přechod stanovením vyšších cílů v oblasti obnovitelné energie. V roce 2023 EU zvýšila svůj cíl spotřeby energie z obnovitelných zdrojů do roku 2030 z 32 % na 42,5 %, čímž podpořila další investice do čisté energie. Díky technologickému pokroku a snižování nákladů na větrnou a solární energii se obnovitelné zdroje energie staly také ekonomicky nejvýhodnější možností pro novou výrobu elektřiny.

Integrace vysokého podílu obnovitelných zdrojů však představuje výzvu, zejména kvůli jejich nestálé povaze. Modernizace sítě, řešení pro skladování energie a přeshraniční obchodování s elektřinou mají zásadní význam pro zajištění stabilní a flexibilní energetické soustavy. Rychlému zavádění nových projektů obnovitelných zdrojů navíc brání pomalé povolovací procesy, což vedlo k iniciativám EU na zefektivnění schvalování.

Vzestup dynamických tarifů

V celé Evropě se prosazují dynamické ceny elektřiny, které umožňují spotřebitelům upravovat spotřebu energie na základě tržních podmínek v reálném čase. Díky rozsáhlému nasazení inteligentních měřičů má nyní mnoho domácností a podniků přístup k modelům tvorby cen podle doby spotřeby nebo v reálném čase, což snižuje náklady a zmírňuje přetížení sítě.

V zavádění dynamických tarifů vedou severské země, přičemž ve Švédsku má 77 % domácností uzavřeny smlouvy s proměnlivou cenou. Španělsko zavedlo národní systém hodinových cen (PVPC), zatímco Německo a Itálie postupně zvyšují jejich zavádění. Mnoho zemí EU se však stále spoléhá především na smlouvy s pevnou cenou, což omezuje plný potenciál flexibility poptávky.

Energetická krize v letech 2021-2022 poukázala na rizika i výhody dynamických tarifů. Zatímco zákazníci s cenami v reálném čase zaznamenali v období cenových špiček vyšší účty, ti, kteří byli schopni přizpůsobit svou spotřebu, dokázali výrazně snížit náklady. Do budoucna se zkoumají hybridní modely - kombinace dynamických cen s ochrannými mechanismy, jako jsou cenové stropy -, aby se vyvážila flexibilita s cenovou dostupností.

Závěr

Evropský trh s energií se nachází uprostřed zásadní transformace. Rychlý rozvoj obnovitelných zdrojů, snižující se závislost na fosilních palivech a nárůst dynamických tarifů mění způsob výroby a spotřeby elektřiny. Přestože stále přetrvávají problémy - jako je integrace do sítě, skladování a kolísání cen - pokračující investice do čisté energie a inovativní tržní mechanismy povedou Evropu k udržitelnější a odolnější energetické budoucnosti.