Aktuální cena
0.1349 €/kWh
Minimální cena
0.0036 €/kWh
Průměrná cena
0.0678 €/kWh
Maximální cena
0.1433 €/kWh

Ceny elektřiny - Litva

Období Dnes
€/kWh
Zítra
€/kWh
00:00 - 01:00 0.0672 0.1109
01:00 - 02:00 0.1013 0.1082
02:00 - 03:00 0.0964 0.0871
03:00 - 04:00 0.0981 0.0870
04:00 - 05:00 0.0982 0.0870
05:00 - 06:00 0.0989 0.0984
06:00 - 07:00 0.1046 0.0870
07:00 - 08:00 0.1051 0.0799
08:00 - 09:00 0.0478 0.0900
09:00 - 10:00 0.0424 0.0806
10:00 - 11:00 0.0092 0.0499
11:00 - 12:00 0.0047 0.0287
12:00 - 13:00 0.0040 0.0274
13:00 - 14:00 0.0036 0.0154
14:00 - 15:00 0.0037 0.0089
15:00 - 16:00 0.0040 0.0084
16:00 - 17:00 0.0064 0.0102
17:00 - 18:00 0.0221 0.0496
18:00 - 19:00 0.0694 0.1073
19:00 - 20:00 0.1071 0.1410
20:00 - 21:00 0.1340 0.1490
21:00 - 22:00 0.1433 0.1401
22:00 - 23:00 0.1349 0.1321
23:00 - 00:00 0.1218 0.1080


🔋 Přehled litevského trhu s elektřinou

Mezi lety 2023 a 2025 prošel litevský trh s elektřinou tichou, ale silnou transformací. Od podpory obnovitelných zdrojů energie až po liberalizaci cen elektřiny se tato pobaltská země profiluje jako lídr v oblasti čisté energie a energetické nezávislosti. Pojďme se podívat na trendy, politiky a inovace, které přetvářejí litevský trh s elektřinou – a co nás čeká dál.


🌱 Zelený obrat: Obnovitelné zdroje jako páteř

Páteří litevské energetické transformace je rychlý přechod k obnovitelným zdrojům. Během několika let země výrazně zvýšila podíl obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny:

  • V roce 2023 samotná větrná energie tvořila 42,4 % celkové výroby, vodní elektrárny 16,5 % a solární 11,5 %.
  • V roce 2024 tvořily obnovitelné zdroje již 81 % celkové výroby, díky téměř 70% meziročnímu nárůstu produkce ze solárních a větrných elektráren.
  • V roce 2025 se očekává další růst, přičemž větrná kapacita má dosáhnout 2 200 MW a solární 2 700 MW.

Tato transformace není jen o ekologických cílech – jde o snížení závislosti na dovozu elektřiny, který stále tvořil 63 % dodávek v roce 2023.


⚙️ Rozšíření infrastruktury: Od prosumerů po megaprojekty

Rozvoj obnovitelných zdrojů v Litvě probíhá na několika frontách:

☀️ Solární boom

  • Kapacita se téměř zdvojnásobila z 1 165 MW v roce 2023 na ~2 000 MW v roce 2024, přičemž do konce 2025 se očekává 2 700 MW.
  • Prosumeři, tedy spotřebitelé, kteří zároveň vyrábějí elektřinu (zejména ze střešních solárních panelů), jsou hlavní hnací silou tohoto růstu.

🌬️ Rozmach větrné energie

  • Pozemní větrné elektrárny zažívají boom díky projektům jako 300MW větrná farma Kelmė (největší v Pobaltí) a 264MW farma Pagėgiai.
  • Offshore (pobřežní) větrná energie také nabírá na síle, probíhají tendry na dvě obří 700MW větrné farmy v Baltském moři.

🌊 Vodní energie drží pozici

  • Ačkoli její růst není tak rychlý, litevské vodní zdroje jako Kaunaská vodní elektrárna (100 MW) a akumulační elektrárna Kruonis (900 MW) hrají klíčovou roli při vyvažování kolísavé výroby z obnovitelných zdrojů.

💡 Liberalizace trhu a dynamické tarify: Posílení role spotřebitelů

Litva je v závěrečné fázi liberalizace trhu s elektřinou – úplná deregulace cen pro domácnosti je plánována do roku 2026. To zásadně mění způsob, jakým se elektřina nakupuje a prodává:

🔄 Dynamické tarify

  • Dynamické ceny se nyní přímo vážou na hodinové ceny na burze Nord Pool, což spotřebitelům umožňuje využívat levnější elektřinu.
  • Dodavatelé jako Enefit, Ignitis a ESO nabízejí tarify šité na míru domácnostem a firmám se smart metry.
  • Do konce roku 2023 si více než 44 000 domácností zvolilo dynamické tarify – toto číslo má dále růst.

Tato změna je v souladu s balíčkem EU pro čistou energii, který vyzývá členské státy k pružnému cenovému systému a chytřejší spotřebě.


📉 Ceny: Stabilizace po turbulentní dekádě

Litevští spotřebitelé zažili po roce 2020 prudké zdražení, ale v posledních letech přišla úleva:

  • Ceny pro domácnosti klesly koncem roku 2024 na €0,23/kWh, pod průměr EU €0,289/kWh.
  • Ceny pro firmy byly konkurenceschopné, kolem €0,17/kWh, což činí Litvu atraktivní pro energeticky náročný průmysl.

Vláda i nadále poskytuje dočasné dotace a cenové stropy na ochranu spotřebitelů před výkyvy, zároveň však podporuje přechod na tržní ceny.


🔌 Energetická bezpečnost a evropská integrace

Rok 2025 znamenal zásadní milník pro energetickou nezávislost Litvy: synchronizaci její sítě se Soustavou kontinentální Evropy (CEN).

Tento strategický krok odklání Litvu od ruskem řízeného systému BRELL a posiluje regionální spolupráci. Zlepšuje také spolehlivost sítě a přístup na evropské energetické trhy.


🧠 Chytřejší sítě, chytřejší spotřeba

Litva nejen vyrábí více obnovitelné energie – stává se také efektivnější v jejím využívání:

  • Zavádění chytrých měřičů pokračuje a umožňuje domácnostem lépe sledovat a optimalizovat spotřebu.
  • Buduje se centralizovaná datová platforma pro zvýšení transparentnosti trhu a rychlejší změny dodavatele.
  • Rostou investice do bateriových úložišť (BESS), které zajišťují stabilitu sítě při rostoucím podílu obnovitelných zdrojů.

🚀 Co dál: Litevská vize 2030

Do budoucna si Litva stanovila ambiciózní cíle:

  • 100% spotřeby elektřiny z obnovitelných zdrojů do roku 2030
  • Stát se čistým vývozcem elektřiny do konce dekády
  • Rozvoj ekonomiky zeleného vodíku pro dekarbonizaci těžkého průmyslu a skladování energie
  • Celková kapacita obnovitelných zdrojů má dosáhnout 7,4–11,5 GW

K podpoře tohoto růstu bude klíčová modernizace sítě a rozvoj skladovacích kapacit. Projekty jako Kruonis Hydro Storage a rozsáhlá BESS pomohou vyvažovat nabídku a poptávku při proměnlivém výkonu obnovitelných zdrojů.


🔚 Závěrečné myšlenky

Příběh litevského trhu s elektřinou je učebnicovým příkladem, jak odvážná vize může vést k rychlé realizaci. Během několika let se země posunula od dovozní závislosti k přednímu hráči v oblasti obnovitelných zdrojů – a pokládá základy pro vedení evropské zelené transformace.

Díky pokračujícím investicím, chytré regulaci a aktivnímu zapojení spotřebitelů má Litva našlápnuto k systému, který bude udržitelný, bezpečný a ekonomicky odolný.

Není to jen přechod – je to transformace.