Aktuální cena
0.0851 €/kWh
21:30 - 21:45
Minimální cena
0.0781 €/kWh
21:45 - 22:00
Průměrná cena
0.1430 €/kWh
00:00 - 24:00
Maximální cena
0.3036 €/kWh
08:45 - 09:00

Ceny elektřiny - Litva

Tato tabulka/graf zobrazuje spotové ceny burzy Nord Pool pro nabídkovou zónu Litva na trhu Day-Ahead, v místním čase (Europe/Vilnius)
Období Dnes
€/kWh
Zítra
€/kWh
00:00 - 00:15 0.1009 0.1060
00:15 - 00:30 0.0951 0.0979
00:30 - 00:45 0.0925 0.0905
00:45 - 01:00 0.0825 0.0727
01:00 - 01:15 0.0932 0.1324
01:15 - 01:30 0.0901 0.1001
01:30 - 01:45 0.0894 0.0889
01:45 - 02:00 0.0883 0.0850
02:00 - 02:15 0.0808 0.1056
02:15 - 02:30 0.0841 0.0948
02:30 - 02:45 0.0854 0.0864
02:45 - 03:00 0.0906 0.0797
03:00 - 03:15 0.0887 0.0910
03:15 - 03:30 0.0866 0.0824
03:30 - 03:45 0.0861 0.0802
03:45 - 04:00 0.0849 0.0790
04:00 - 04:15 0.0890 0.0798
04:15 - 04:30 0.0825 0.0805
04:30 - 04:45 0.0861 0.0852
04:45 - 05:00 0.0835 0.0884
05:00 - 05:15 0.0875 0.0824
05:15 - 05:30 0.0842 0.0827
05:30 - 05:45 0.0906 0.0859
05:45 - 06:00 0.0965 0.0902
06:00 - 06:15 0.0901 0.0788
06:15 - 06:30 0.0922 0.0797
06:30 - 06:45 0.1669 0.0901
06:45 - 07:00 0.2503 0.0838
07:00 - 07:15 0.0988 0.0459
07:15 - 07:30 0.1568 0.0499
07:30 - 07:45 0.2106 0.0690
07:45 - 08:00 0.2927 0.1000
08:00 - 08:15 0.2106 0.0945
08:15 - 08:30 0.2503 0.0995
08:30 - 08:45 0.3000 0.1081
08:45 - 09:00 0.3036 0.1141
09:00 - 09:15 0.2799 0.1000
09:15 - 09:30 0.2503 0.0999
09:30 - 09:45 0.2500 0.1067
09:45 - 10:00 0.1990 0.0973
10:00 - 10:15 0.2159 0.0742
10:15 - 10:30 0.1948 0.0890
10:30 - 10:45 0.1393 0.0908
10:45 - 11:00 0.1157 0.0666
11:00 - 11:15 0.1690 0.0506
11:15 - 11:30 0.1568 0.0480
11:30 - 11:45 0.1316 0.0469
11:45 - 12:00 0.1107 0.0434
12:00 - 12:15 0.1763 0.0471
12:15 - 12:30 0.1568 0.0468
12:30 - 12:45 0.1568 0.0463
12:45 - 13:00 0.1184 0.0416
13:00 - 13:15 0.2037 0.0424
13:15 - 13:30 0.1721 0.0416
13:30 - 13:45 0.1561 0.0377
13:45 - 14:00 0.1164 0.0356
14:00 - 14:15 0.1700 0.0370
14:15 - 14:30 0.1669 0.0361
14:30 - 14:45 0.1669 0.0352
14:45 - 15:00 0.1669 0.0347
15:00 - 15:15 0.1423 0.0352
15:15 - 15:30 0.1568 0.0362
15:30 - 15:45 0.1603 0.0375
15:45 - 16:00 0.1900 0.0393
16:00 - 16:15 0.1000 0.0375
16:15 - 16:30 0.1501 0.0417
16:30 - 16:45 0.1693 0.0426
16:45 - 17:00 0.1900 0.0514
17:00 - 17:15 0.1374 0.0650
17:15 - 17:30 0.1568 0.0843
17:30 - 17:45 0.1653 0.1061
17:45 - 18:00 0.1897 0.1269
18:00 - 18:15 0.1568 0.0850
18:15 - 18:30 0.1568 0.1112
18:30 - 18:45 0.1790 0.1548
18:45 - 19:00 0.1673 0.1616
19:00 - 19:15 0.1472 0.1272
19:15 - 19:30 0.1568 0.1334
19:30 - 19:45 0.1878 0.1337
19:45 - 20:00 0.1798 0.1278
20:00 - 20:15 0.1771 0.1379
20:15 - 20:30 0.1714 0.1232
20:30 - 20:45 0.1534 0.1099
20:45 - 21:00 0.1426 0.1068
21:00 - 21:15 0.1458 0.1302
21:15 - 21:30 0.0920 0.1066
21:30 - 21:45 0.0851 0.0990
21:45 - 22:00 0.0781 0.0959
22:00 - 22:15 0.1002 0.1067
22:15 - 22:30 0.1002 0.1039
22:30 - 22:45 0.0961 0.0959
22:45 - 23:00 0.0862 0.0959
23:00 - 23:15 0.1068 0.1081
23:15 - 23:30 0.1029 0.0851
23:30 - 23:45 0.0899 0.0832
23:45 - 00:00 0.0830 0.0819


🔋 Přehled litevského trhu s elektřinou

Mezi lety 2023 a 2025 prošel litevský trh s elektřinou tichou, ale silnou transformací. Od podpory obnovitelných zdrojů energie až po liberalizaci cen elektřiny se tato pobaltská země profiluje jako lídr v oblasti čisté energie a energetické nezávislosti. Pojďme se podívat na trendy, politiky a inovace, které přetvářejí litevský trh s elektřinou – a co nás čeká dál.


🌱 Zelený obrat: Obnovitelné zdroje jako páteř

Páteří litevské energetické transformace je rychlý přechod k obnovitelným zdrojům. Během několika let země výrazně zvýšila podíl obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny:

  • V roce 2023 samotná větrná energie tvořila 42,4 % celkové výroby, vodní elektrárny 16,5 % a solární 11,5 %.
  • V roce 2024 tvořily obnovitelné zdroje již 81 % celkové výroby, díky téměř 70% meziročnímu nárůstu produkce ze solárních a větrných elektráren.
  • V roce 2025 se očekává další růst, přičemž větrná kapacita má dosáhnout 2 200 MW a solární 2 700 MW.

Tato transformace není jen o ekologických cílech – jde o snížení závislosti na dovozu elektřiny, který stále tvořil 63 % dodávek v roce 2023.


⚙️ Rozšíření infrastruktury: Od prosumerů po megaprojekty

Rozvoj obnovitelných zdrojů v Litvě probíhá na několika frontách:

☀️ Solární boom

  • Kapacita se téměř zdvojnásobila z 1 165 MW v roce 2023 na ~2 000 MW v roce 2024, přičemž do konce 2025 se očekává 2 700 MW.
  • Prosumeři, tedy spotřebitelé, kteří zároveň vyrábějí elektřinu (zejména ze střešních solárních panelů), jsou hlavní hnací silou tohoto růstu.

🌬️ Rozmach větrné energie

  • Pozemní větrné elektrárny zažívají boom díky projektům jako 300MW větrná farma Kelmė (největší v Pobaltí) a 264MW farma Pagėgiai.
  • Offshore (pobřežní) větrná energie také nabírá na síle, probíhají tendry na dvě obří 700MW větrné farmy v Baltském moři.

🌊 Vodní energie drží pozici

  • Ačkoli její růst není tak rychlý, litevské vodní zdroje jako Kaunaská vodní elektrárna (100 MW) a akumulační elektrárna Kruonis (900 MW) hrají klíčovou roli při vyvažování kolísavé výroby z obnovitelných zdrojů.

💡 Liberalizace trhu a dynamické tarify: Posílení role spotřebitelů

Litva je v závěrečné fázi liberalizace trhu s elektřinou – úplná deregulace cen pro domácnosti je plánována do roku 2026. To zásadně mění způsob, jakým se elektřina nakupuje a prodává:

🔄 Dynamické tarify

  • Dynamické ceny se nyní přímo vážou na hodinové ceny na burze Nord Pool, což spotřebitelům umožňuje využívat levnější elektřinu.
  • Dodavatelé jako Enefit, Ignitis a ESO nabízejí tarify šité na míru domácnostem a firmám se smart metry.
  • Do konce roku 2023 si více než 44 000 domácností zvolilo dynamické tarify – toto číslo má dále růst.

Tato změna je v souladu s balíčkem EU pro čistou energii, který vyzývá členské státy k pružnému cenovému systému a chytřejší spotřebě.


📉 Ceny: Stabilizace po turbulentní dekádě

Litevští spotřebitelé zažili po roce 2020 prudké zdražení, ale v posledních letech přišla úleva:

  • Ceny pro domácnosti klesly koncem roku 2024 na €0,23/kWh, pod průměr EU €0,289/kWh.
  • Ceny pro firmy byly konkurenceschopné, kolem €0,17/kWh, což činí Litvu atraktivní pro energeticky náročný průmysl.

Vláda i nadále poskytuje dočasné dotace a cenové stropy na ochranu spotřebitelů před výkyvy, zároveň však podporuje přechod na tržní ceny.


🔌 Energetická bezpečnost a evropská integrace

Rok 2025 znamenal zásadní milník pro energetickou nezávislost Litvy: synchronizaci její sítě se Soustavou kontinentální Evropy (CEN).

Tento strategický krok odklání Litvu od ruskem řízeného systému BRELL a posiluje regionální spolupráci. Zlepšuje také spolehlivost sítě a přístup na evropské energetické trhy.


🧠 Chytřejší sítě, chytřejší spotřeba

Litva nejen vyrábí více obnovitelné energie – stává se také efektivnější v jejím využívání:

  • Zavádění chytrých měřičů pokračuje a umožňuje domácnostem lépe sledovat a optimalizovat spotřebu.
  • Buduje se centralizovaná datová platforma pro zvýšení transparentnosti trhu a rychlejší změny dodavatele.
  • Rostou investice do bateriových úložišť (BESS), které zajišťují stabilitu sítě při rostoucím podílu obnovitelných zdrojů.

🚀 Co dál: Litevská vize 2030

Do budoucna si Litva stanovila ambiciózní cíle:

  • 100% spotřeby elektřiny z obnovitelných zdrojů do roku 2030
  • Stát se čistým vývozcem elektřiny do konce dekády
  • Rozvoj ekonomiky zeleného vodíku pro dekarbonizaci těžkého průmyslu a skladování energie
  • Celková kapacita obnovitelných zdrojů má dosáhnout 7,4–11,5 GW

K podpoře tohoto růstu bude klíčová modernizace sítě a rozvoj skladovacích kapacit. Projekty jako Kruonis Hydro Storage a rozsáhlá BESS pomohou vyvažovat nabídku a poptávku při proměnlivém výkonu obnovitelných zdrojů.


🔚 Závěrečné myšlenky

Příběh litevského trhu s elektřinou je učebnicovým příkladem, jak odvážná vize může vést k rychlé realizaci. Během několika let se země posunula od dovozní závislosti k přednímu hráči v oblasti obnovitelných zdrojů – a pokládá základy pro vedení evropské zelené transformace.

Díky pokračujícím investicím, chytré regulaci a aktivnímu zapojení spotřebitelů má Litva našlápnuto k systému, který bude udržitelný, bezpečný a ekonomicky odolný.

Není to jen přechod – je to transformace.