Ceny elektřiny - Litva
Období | Dnes €/kWh | Zítra €/kWh |
---|---|---|
00:00 - 01:00 | 0.0672 | 0.1109 |
01:00 - 02:00 | 0.1013 | 0.1082 |
02:00 - 03:00 | 0.0964 | 0.0871 |
03:00 - 04:00 | 0.0981 | 0.0870 |
04:00 - 05:00 | 0.0982 | 0.0870 |
05:00 - 06:00 | 0.0989 | 0.0984 |
06:00 - 07:00 | 0.1046 | 0.0870 |
07:00 - 08:00 | 0.1051 | 0.0799 |
08:00 - 09:00 | 0.0478 | 0.0900 |
09:00 - 10:00 | 0.0424 | 0.0806 |
10:00 - 11:00 | 0.0092 | 0.0499 |
11:00 - 12:00 | 0.0047 | 0.0287 |
12:00 - 13:00 | 0.0040 | 0.0274 |
13:00 - 14:00 | 0.0036 | 0.0154 |
14:00 - 15:00 | 0.0037 | 0.0089 |
15:00 - 16:00 | 0.0040 | 0.0084 |
16:00 - 17:00 | 0.0064 | 0.0102 |
17:00 - 18:00 | 0.0221 | 0.0496 |
18:00 - 19:00 | 0.0694 | 0.1073 |
19:00 - 20:00 | 0.1071 | 0.1410 |
20:00 - 21:00 | 0.1340 | 0.1490 |
21:00 - 22:00 | 0.1433 | 0.1401 |
22:00 - 23:00 | 0.1349 | 0.1321 |
23:00 - 00:00 | 0.1218 | 0.1080 |
🔋 Přehled litevského trhu s elektřinou
Mezi lety 2023 a 2025 prošel litevský trh s elektřinou tichou, ale silnou transformací. Od podpory obnovitelných zdrojů energie až po liberalizaci cen elektřiny se tato pobaltská země profiluje jako lídr v oblasti čisté energie a energetické nezávislosti. Pojďme se podívat na trendy, politiky a inovace, které přetvářejí litevský trh s elektřinou – a co nás čeká dál.
🌱 Zelený obrat: Obnovitelné zdroje jako páteř
Páteří litevské energetické transformace je rychlý přechod k obnovitelným zdrojům. Během několika let země výrazně zvýšila podíl obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny:
- V roce 2023 samotná větrná energie tvořila 42,4 % celkové výroby, vodní elektrárny 16,5 % a solární 11,5 %.
- V roce 2024 tvořily obnovitelné zdroje již 81 % celkové výroby, díky téměř 70% meziročnímu nárůstu produkce ze solárních a větrných elektráren.
- V roce 2025 se očekává další růst, přičemž větrná kapacita má dosáhnout 2 200 MW a solární 2 700 MW.
Tato transformace není jen o ekologických cílech – jde o snížení závislosti na dovozu elektřiny, který stále tvořil 63 % dodávek v roce 2023.
⚙️ Rozšíření infrastruktury: Od prosumerů po megaprojekty
Rozvoj obnovitelných zdrojů v Litvě probíhá na několika frontách:
☀️ Solární boom
- Kapacita se téměř zdvojnásobila z 1 165 MW v roce 2023 na ~2 000 MW v roce 2024, přičemž do konce 2025 se očekává 2 700 MW.
- Prosumeři, tedy spotřebitelé, kteří zároveň vyrábějí elektřinu (zejména ze střešních solárních panelů), jsou hlavní hnací silou tohoto růstu.
🌬️ Rozmach větrné energie
- Pozemní větrné elektrárny zažívají boom díky projektům jako 300MW větrná farma Kelmė (největší v Pobaltí) a 264MW farma Pagėgiai.
- Offshore (pobřežní) větrná energie také nabírá na síle, probíhají tendry na dvě obří 700MW větrné farmy v Baltském moři.
🌊 Vodní energie drží pozici
- Ačkoli její růst není tak rychlý, litevské vodní zdroje jako Kaunaská vodní elektrárna (100 MW) a akumulační elektrárna Kruonis (900 MW) hrají klíčovou roli při vyvažování kolísavé výroby z obnovitelných zdrojů.
💡 Liberalizace trhu a dynamické tarify: Posílení role spotřebitelů
Litva je v závěrečné fázi liberalizace trhu s elektřinou – úplná deregulace cen pro domácnosti je plánována do roku 2026. To zásadně mění způsob, jakým se elektřina nakupuje a prodává:
🔄 Dynamické tarify
- Dynamické ceny se nyní přímo vážou na hodinové ceny na burze Nord Pool, což spotřebitelům umožňuje využívat levnější elektřinu.
- Dodavatelé jako Enefit, Ignitis a ESO nabízejí tarify šité na míru domácnostem a firmám se smart metry.
- Do konce roku 2023 si více než 44 000 domácností zvolilo dynamické tarify – toto číslo má dále růst.
Tato změna je v souladu s balíčkem EU pro čistou energii, který vyzývá členské státy k pružnému cenovému systému a chytřejší spotřebě.
📉 Ceny: Stabilizace po turbulentní dekádě
Litevští spotřebitelé zažili po roce 2020 prudké zdražení, ale v posledních letech přišla úleva:
- Ceny pro domácnosti klesly koncem roku 2024 na €0,23/kWh, pod průměr EU €0,289/kWh.
- Ceny pro firmy byly konkurenceschopné, kolem €0,17/kWh, což činí Litvu atraktivní pro energeticky náročný průmysl.
Vláda i nadále poskytuje dočasné dotace a cenové stropy na ochranu spotřebitelů před výkyvy, zároveň však podporuje přechod na tržní ceny.
🔌 Energetická bezpečnost a evropská integrace
Rok 2025 znamenal zásadní milník pro energetickou nezávislost Litvy: synchronizaci její sítě se Soustavou kontinentální Evropy (CEN).
Tento strategický krok odklání Litvu od ruskem řízeného systému BRELL a posiluje regionální spolupráci. Zlepšuje také spolehlivost sítě a přístup na evropské energetické trhy.
🧠 Chytřejší sítě, chytřejší spotřeba
Litva nejen vyrábí více obnovitelné energie – stává se také efektivnější v jejím využívání:
- Zavádění chytrých měřičů pokračuje a umožňuje domácnostem lépe sledovat a optimalizovat spotřebu.
- Buduje se centralizovaná datová platforma pro zvýšení transparentnosti trhu a rychlejší změny dodavatele.
- Rostou investice do bateriových úložišť (BESS), které zajišťují stabilitu sítě při rostoucím podílu obnovitelných zdrojů.
🚀 Co dál: Litevská vize 2030
Do budoucna si Litva stanovila ambiciózní cíle:
- 100% spotřeby elektřiny z obnovitelných zdrojů do roku 2030
- Stát se čistým vývozcem elektřiny do konce dekády
- Rozvoj ekonomiky zeleného vodíku pro dekarbonizaci těžkého průmyslu a skladování energie
- Celková kapacita obnovitelných zdrojů má dosáhnout 7,4–11,5 GW
K podpoře tohoto růstu bude klíčová modernizace sítě a rozvoj skladovacích kapacit. Projekty jako Kruonis Hydro Storage a rozsáhlá BESS pomohou vyvažovat nabídku a poptávku při proměnlivém výkonu obnovitelných zdrojů.
🔚 Závěrečné myšlenky
Příběh litevského trhu s elektřinou je učebnicovým příkladem, jak odvážná vize může vést k rychlé realizaci. Během několika let se země posunula od dovozní závislosti k přednímu hráči v oblasti obnovitelných zdrojů – a pokládá základy pro vedení evropské zelené transformace.
Díky pokračujícím investicím, chytré regulaci a aktivnímu zapojení spotřebitelů má Litva našlápnuto k systému, který bude udržitelný, bezpečný a ekonomicky odolný.
Není to jen přechod – je to transformace.