Aktuální cena
0.1534 €/kWh
22:15 - 22:30
Minimální cena
0.0149 €/kWh
15:00 - 15:15
Průměrná cena
0.0954 €/kWh
00:00 - 24:00
Maximální cena
0.2410 €/kWh
20:00 - 20:15

Ceny elektřiny - Litva

Tato tabulka/graf zobrazuje spotové ceny burzy Nord Pool pro nabídkovou zónu Litva na trhu Day-Ahead, v místním čase (Europe/Vilnius)
Období Dnes
€/kWh
Zítra
€/kWh
00:00 - 00:15 0.0750 0.1376
00:15 - 00:30 0.0461 0.1291
00:30 - 00:45 0.0282 0.1274
00:45 - 01:00 0.0274 0.1187
01:00 - 01:15 0.0358 0.1545
01:15 - 01:30 0.0317 0.1415
01:30 - 01:45 0.0312 0.1334
01:45 - 02:00 0.0305 0.1291
02:00 - 02:15 0.0353 0.1373
02:15 - 02:30 0.0341 0.1332
02:30 - 02:45 0.0364 0.1313
02:45 - 03:00 0.0369 0.1304
03:00 - 03:15 0.0361 0.1319
03:15 - 03:30 0.0409 0.1303
03:30 - 03:45 0.0414 0.1303
03:45 - 04:00 0.0410 0.1302
04:00 - 04:15 0.0402 0.1318
04:15 - 04:30 0.0446 0.1311
04:30 - 04:45 0.0451 0.1346
04:45 - 05:00 0.0451 0.1357
05:00 - 05:15 0.0507 0.1253
05:15 - 05:30 0.0619 0.1302
05:30 - 05:45 0.0449 0.1335
05:45 - 06:00 0.0618 0.1455
06:00 - 06:15 0.0920 0.1355
06:15 - 06:30 0.1098 0.1446
06:30 - 06:45 0.1211 0.1646
06:45 - 07:00 0.1347 0.1715
07:00 - 07:15 0.1183 0.1689
07:15 - 07:30 0.1459 0.1886
07:30 - 07:45 0.1673 0.2035
07:45 - 08:00 0.1752 0.2090
08:00 - 08:15 0.1863 0.2400
08:15 - 08:30 0.1766 0.2151
08:30 - 08:45 0.1503 0.1951
08:45 - 09:00 0.1165 0.1734
09:00 - 09:15 0.1773 0.2082
09:15 - 09:30 0.1517 0.1735
09:30 - 09:45 0.1145 0.1553
09:45 - 10:00 0.0849 0.1203
10:00 - 10:15 0.1212 0.1693
10:15 - 10:30 0.0991 0.1436
10:30 - 10:45 0.0829 0.1040
10:45 - 11:00 0.0564 0.1070
11:00 - 11:15 0.0978 0.1169
11:15 - 11:30 0.0624 0.1039
11:30 - 11:45 0.0412 0.0616
11:45 - 12:00 0.0224 0.0280
12:00 - 12:15 0.0320 0.0897
12:15 - 12:30 0.0213 0.0801
12:30 - 12:45 0.0185 0.0658
12:45 - 13:00 0.0214 0.0569
13:00 - 13:15 0.0233 0.0500
13:15 - 13:30 0.0212 0.0410
13:30 - 13:45 0.0221 0.0258
13:45 - 14:00 0.0246 0.0245
14:00 - 14:15 0.0172 0.0441
14:15 - 14:30 0.0172 0.0445
14:30 - 14:45 0.0172 0.0451
14:45 - 15:00 0.0225 0.0526
15:00 - 15:15 0.0149 0.0477
15:15 - 15:30 0.0294 0.0730
15:30 - 15:45 0.0578 0.0902
15:45 - 16:00 0.0813 0.1069
16:00 - 16:15 0.0391 0.0932
16:15 - 16:30 0.0809 0.1079
16:30 - 16:45 0.0971 0.1134
16:45 - 17:00 0.1199 0.1294
17:00 - 17:15 0.0957 0.1001
17:15 - 17:30 0.1087 0.1349
17:30 - 17:45 0.1221 0.1526
17:45 - 18:00 0.1513 0.1730
18:00 - 18:15 0.0989 0.1406
18:15 - 18:30 0.1351 0.1615
18:30 - 18:45 0.1646 0.1737
18:45 - 19:00 0.2058 0.2133
19:00 - 19:15 0.1805 0.1722
19:15 - 19:30 0.2024 0.1766
19:30 - 19:45 0.2233 0.1782
19:45 - 20:00 0.2313 0.1747
20:00 - 20:15 0.2410 0.1711
20:15 - 20:30 0.2196 0.1650
20:30 - 20:45 0.2034 0.1550
20:45 - 21:00 0.1939 0.1497
21:00 - 21:15 0.1832 0.1558
21:15 - 21:30 0.1675 0.1511
21:30 - 21:45 0.1560 0.1455
21:45 - 22:00 0.1430 0.1444
22:00 - 22:15 0.1592 0.1445
22:15 - 22:30 0.1534 0.1426
22:30 - 22:45 0.1454 0.1420
22:45 - 23:00 0.1299 0.1339
23:00 - 23:15 0.1502 0.1331
23:15 - 23:30 0.1449 0.0957
23:30 - 23:45 0.1333 0.0854
23:45 - 00:00 0.1260 0.0776


🔋 Přehled litevského trhu s elektřinou

Mezi lety 2023 a 2025 prošel litevský trh s elektřinou tichou, ale silnou transformací. Od podpory obnovitelných zdrojů energie až po liberalizaci cen elektřiny se tato pobaltská země profiluje jako lídr v oblasti čisté energie a energetické nezávislosti. Pojďme se podívat na trendy, politiky a inovace, které přetvářejí litevský trh s elektřinou – a co nás čeká dál.


🌱 Zelený obrat: Obnovitelné zdroje jako páteř

Páteří litevské energetické transformace je rychlý přechod k obnovitelným zdrojům. Během několika let země výrazně zvýšila podíl obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny:

  • V roce 2023 samotná větrná energie tvořila 42,4 % celkové výroby, vodní elektrárny 16,5 % a solární 11,5 %.
  • V roce 2024 tvořily obnovitelné zdroje již 81 % celkové výroby, díky téměř 70% meziročnímu nárůstu produkce ze solárních a větrných elektráren.
  • V roce 2025 se očekává další růst, přičemž větrná kapacita má dosáhnout 2 200 MW a solární 2 700 MW.

Tato transformace není jen o ekologických cílech – jde o snížení závislosti na dovozu elektřiny, který stále tvořil 63 % dodávek v roce 2023.


⚙️ Rozšíření infrastruktury: Od prosumerů po megaprojekty

Rozvoj obnovitelných zdrojů v Litvě probíhá na několika frontách:

☀️ Solární boom

  • Kapacita se téměř zdvojnásobila z 1 165 MW v roce 2023 na ~2 000 MW v roce 2024, přičemž do konce 2025 se očekává 2 700 MW.
  • Prosumeři, tedy spotřebitelé, kteří zároveň vyrábějí elektřinu (zejména ze střešních solárních panelů), jsou hlavní hnací silou tohoto růstu.

🌬️ Rozmach větrné energie

  • Pozemní větrné elektrárny zažívají boom díky projektům jako 300MW větrná farma Kelmė (největší v Pobaltí) a 264MW farma Pagėgiai.
  • Offshore (pobřežní) větrná energie také nabírá na síle, probíhají tendry na dvě obří 700MW větrné farmy v Baltském moři.

🌊 Vodní energie drží pozici

  • Ačkoli její růst není tak rychlý, litevské vodní zdroje jako Kaunaská vodní elektrárna (100 MW) a akumulační elektrárna Kruonis (900 MW) hrají klíčovou roli při vyvažování kolísavé výroby z obnovitelných zdrojů.

💡 Liberalizace trhu a dynamické tarify: Posílení role spotřebitelů

Litva je v závěrečné fázi liberalizace trhu s elektřinou – úplná deregulace cen pro domácnosti je plánována do roku 2026. To zásadně mění způsob, jakým se elektřina nakupuje a prodává:

🔄 Dynamické tarify

  • Dynamické ceny se nyní přímo vážou na hodinové ceny na burze Nord Pool, což spotřebitelům umožňuje využívat levnější elektřinu.
  • Dodavatelé jako Enefit, Ignitis a ESO nabízejí tarify šité na míru domácnostem a firmám se smart metry.
  • Do konce roku 2023 si více než 44 000 domácností zvolilo dynamické tarify – toto číslo má dále růst.

Tato změna je v souladu s balíčkem EU pro čistou energii, který vyzývá členské státy k pružnému cenovému systému a chytřejší spotřebě.


📉 Ceny: Stabilizace po turbulentní dekádě

Litevští spotřebitelé zažili po roce 2020 prudké zdražení, ale v posledních letech přišla úleva:

  • Ceny pro domácnosti klesly koncem roku 2024 na €0,23/kWh, pod průměr EU €0,289/kWh.
  • Ceny pro firmy byly konkurenceschopné, kolem €0,17/kWh, což činí Litvu atraktivní pro energeticky náročný průmysl.

Vláda i nadále poskytuje dočasné dotace a cenové stropy na ochranu spotřebitelů před výkyvy, zároveň však podporuje přechod na tržní ceny.


🔌 Energetická bezpečnost a evropská integrace

Rok 2025 znamenal zásadní milník pro energetickou nezávislost Litvy: synchronizaci její sítě se Soustavou kontinentální Evropy (CEN).

Tento strategický krok odklání Litvu od ruskem řízeného systému BRELL a posiluje regionální spolupráci. Zlepšuje také spolehlivost sítě a přístup na evropské energetické trhy.


🧠 Chytřejší sítě, chytřejší spotřeba

Litva nejen vyrábí více obnovitelné energie – stává se také efektivnější v jejím využívání:

  • Zavádění chytrých měřičů pokračuje a umožňuje domácnostem lépe sledovat a optimalizovat spotřebu.
  • Buduje se centralizovaná datová platforma pro zvýšení transparentnosti trhu a rychlejší změny dodavatele.
  • Rostou investice do bateriových úložišť (BESS), které zajišťují stabilitu sítě při rostoucím podílu obnovitelných zdrojů.

🚀 Co dál: Litevská vize 2030

Do budoucna si Litva stanovila ambiciózní cíle:

  • 100% spotřeby elektřiny z obnovitelných zdrojů do roku 2030
  • Stát se čistým vývozcem elektřiny do konce dekády
  • Rozvoj ekonomiky zeleného vodíku pro dekarbonizaci těžkého průmyslu a skladování energie
  • Celková kapacita obnovitelných zdrojů má dosáhnout 7,4–11,5 GW

K podpoře tohoto růstu bude klíčová modernizace sítě a rozvoj skladovacích kapacit. Projekty jako Kruonis Hydro Storage a rozsáhlá BESS pomohou vyvažovat nabídku a poptávku při proměnlivém výkonu obnovitelných zdrojů.


🔚 Závěrečné myšlenky

Příběh litevského trhu s elektřinou je učebnicovým příkladem, jak odvážná vize může vést k rychlé realizaci. Během několika let se země posunula od dovozní závislosti k přednímu hráči v oblasti obnovitelných zdrojů – a pokládá základy pro vedení evropské zelené transformace.

Díky pokračujícím investicím, chytré regulaci a aktivnímu zapojení spotřebitelů má Litva našlápnuto k systému, který bude udržitelný, bezpečný a ekonomicky odolný.

Není to jen přechod – je to transformace.